|
|
Srovnání romských a neromských injekčních uživatelů drog využívajících screeningu a léčby VHC v adiktologické ambulanci v Brně
Věchet, David ; Gabrhelík, Roman (vedoucí práce) ; Lukavská, Kateřina (oponent)
VÝCHODISKA: Současné výzkumy směřované do sociálně vyloučených lokalit ukazují na správnost konceptu cíleného výzkumu a léčebné péče přímo v sociálně vyloučené lokalitě s rizikovým chováním. Vysoká prevalence nejen infekčních chorob přímo souvisejících s užíváním návykových látek, ale také jiných infekčních onemocnění jako je například lues, svědčí o dlouhodobé absenci systematické léčebně preventivní péče. CÍLE: Srovnat zdravotní anamnestické údaje, míru rizikového chování a progresi drogové kariéry u kohorty romských a neromských uživatelů drog navštěvujících adiktologickou ambulanci umístěnou v sociálně vyloučené lokalitě. Zjistit, zda existují signifikantní rozdíly v rodinné zdravotní zátěži, v hospitalizacích, operacích, alergiích, aktuálním užívání léků, aktuálních návštěvách specialistů a dostupnosti zdravotní péče u zmíněných kohort a zda u těchto kohort existují rozdíly v rizikovém chování a v progresi drogové kariéry. SOUBOR: Výzkumný soubor čítá celkem 232 injekčních uživatelů drog. 120 osob z tohoto souboru tvoří romští injekční uživatelé a 112 osob z tohoto souboru tvoří neromští injekční uživatelé. METODY: Za použití statisticko-analytických metod a za dodržení etických pravidel budou retrospektivně vyhodnocena a komparována data ze čtyř druhů dotazníků, které NZZ Remedis používá se...
|
|
|
Vybrané genetické faktory ovlivňující průběh virových infekcí v souvislosti s orgánovými transplantacemi
Chmelová, Klára ; Šperl, Jan (vedoucí práce) ; Husa, Petr (oponent) ; Brůha, Radan (oponent)
Souhrn Transplantace solidního orgánu představuje pro nemocné s orgánovým selháním naději na prodloužení života či jeho bezprostřední záchranu. Nese však s sebou zvýšené riziko řady infekčních i jiných komplikací a nutnost celoživotního užívání imunosupresivní léčby. Přežití transplantovaného orgánu a přežití příjemce ovlivňuje řada faktorů, mezi které patří celkový stav a věk v době transplantace, diagnóza, pro kterou byl nemocný transplantovaný, rozvoj rejekce štěpu, rozvoj metabolického syndromu i závažné infekční komplikace, včetně virových onemocnění. Virové infekce mohou mít u imunosuprimovaných jedinců velmi různorodý klinický průběh, některé díky imunoaktivaci mohou způsobovat rejekci štěpu, jiné naopak mohou být naopak asociované s imunotolerancí. Naším cílem bylo identifikovat vliv variant vybraných genů na průběh některých virových onemocnění u příjemců orgánů a tím i na jejich potransplantační průběh, morbiditu a přežití štěpu. Cytomegalovirová (CMV) infekce je nejčastější virovou infekcí u příjemců transplantovaných orgánů. Zabývali jsme vlivem genotypu lokusu rs12979860 (C/T) genu IL28B na riziko rozvoje CMV nemoci. Prokázali jsme, že alela T je asociovaná s častějším výskytem CMV nemoci u pacientů po transplantaci jater (LTx), kteří ukončili profylaktickou protivirovou léčbu. Dále jsme u...
|
|
|
Vliv enzymu ADAR1 na životní cyklus viru hepatitidy typu C
Kubů, Martin ; Vopálenský, Václav (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Virus hepatitidy typu C (dále jen HCV) je virus z čeledi Flaviviridae, jehož genom tvoří ,,+ RNA". Způsobuje onemocnění hepatitida typu C, kterým celosvětově trpí desítky milionů lidí. Ačkoli existuje léčba tohoto typu hepatitidy, nebyla dosud vyvinuta preventivní vakcína proti viru HCV. V minulosti byly publikovány nejednoznačné práce zabývající se vztahem HCV a enzymu deaminasy adenosinu účinkující na dvouvláknové RNA 1 (dále ADAR1). Tento dimerický, dvouvláknovou RNA vážící enzym je součástí vrozené imunity a svou enzymatickou aktivitou konvertuje adenosin na inosin, který je buněčnými mechanismy rozpoznáván jako guanin, což vede ve výsledku k mutacím v zasažené dsRNA molekule. Dosud publikované práce připisují enzymu ADAR1 v kontextu infekce virem HCV antivirální funkci. V těchto pracích ovšem nebyly použity vektory obsahující celý genom HCV a dosud také nebyla nikdy použita buněčná linie s delecí genu pro enzym ADAR1. Skutečný vztah enzymu ADAR1 a viru HCV tedy nebyl zatím spolehlivě ověřen. A právě pokus o hlubší porozumění vztahu viru HCV a enzymu ADAR1 byl cílem této diplomové práce. Pro tento úkol byly připraveny HCV permisivní buněčné linie Huh7.5 s delecí genu pro ADAR1. In vitro transkripcí plasmidu JFH1 obsahujícího kompletní genom HCV a následnou transfekcí této virové RNA byly...
|
|
|
Minoritní proteiny viru hepatitidy typu C
Zeman, Jakub ; Vopálenský, Václav (vedoucí práce) ; Horníková, Lenka (oponent)
Virus žloutenky typu C (HCV) je hlavním původcem chronických onemocnění jater. Po celém světě je v současnosti více než 170 milionů chronicky infikovaných osob, u více jak 100 tisíc z nich se ročně rozvine hepatocelulární karcinom. HCV náležící do čeledi Flaviviridae je obalený jednořetězcový RNA virus s pozitivním vláknem (+ssRNA virus), jehož genom kóduje polyproteinový prekursor, z kterého vzniká pro štěpení buněčnými a virovými proteasami 10 virových proteinů. Mimo to je však virem kódován ještě minoritní protein v alternativním čtecím rámci. Tento protein vzniká v několika možných variantách posunem čtecího rámce či iniciací translace na vnitřních startovacích kodonech. Přes deset let výzkumu není jeho role in vivo v současné době známa. Ukazuje se, že pro robustní virovou translaci a replikaci jsou spíše než přítomnost minoritních proteinů důležité sekundární struktury v core oblasti genomu HCV. Mutace narušující tyto struktury můžou mít za následek zpomalení kinetiky virového cyklu, ale i, jak naznačuje nejnovější studie, zcela neobvyklý sérologický profil u pacientů a zvýšenou míru exprese minoritního proteinu.
|
|
|
Viral hepatitis: novel insights and novel therapeutic interventions.
Davidovová, Eva ; Pávek, Petr (vedoucí práce) ; Trejtnar, František (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakológie a toxikológie Študentka: Bc. Eva Davidovová Školiteľ: prof. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. Názov diplomovej práce: Vírusové hepatitídy: nové poznatky a nové možnosti liečby. Vírusové hepatitídy sú všeobecne známym celosvetovým problémom. Vírus hepatitídy B (HBV) a vírus hepatitídy C (HCV) sú charakteristické vznikom závažných komplikácií, najmä čo sa týka prechodu do chronického štádia ochorenia, ktoré je spojené s rozvojom fibrózy, cirhózy a hepatocelulárneho karcinómu (HCC). Interakcie medzi vírusmi a hostiteľskými bunkami sú vcelku komplikované a nie vždy úplne pochopené. Vo všeobecnosti je infekčný cyklus vírusov viackrokovým procesom. Bližšie pochopenie celého životného cyklu vírusu je hlavným predpokladom na vynájdenie účinných liečiv. Vírusová hepatitída B a C bola dlhú dobu liečená najmä interferónom alfa. Neskôr sa pridal do liečby HCV aj ribavirín a pri HBV sa začali používať nukleozidové / nukleotidové analógy (NA). Interferón sa neskôr pegyloval, čím sa jeho vlastnosti vylepšili. Tieto liečivá však neposkytovali dostatočnú účinnosť a navyše boli spojené s množstvom nežiadúcich účinkov. Práve kvôli týmto nevýhodám doterajšej liečby sa vyvinula snaha na vynájdenie nových a účinnejších terapeutík. Vynájdenie nových...
|
|
|
Nastavení optimálního režimu vyšetřování markerů sledovaných klinicky významných infekcí u dobrovolných dárců krve
Dušková, Daniela ; Tesař, Vladimír (vedoucí práce) ; Borovanský, Jan (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Název práce: Nastavení optimálního režimu vyšetřování markerů sledovaných klinicky významných infekcí u dobrovolných dárců krve Autor práce: MUDr. Daniela Dušková Vedoucí práce: prof. MUDr. Vladimír Tesař, Dr.Sc., MBA, FASN Tato disertační práce si klade za cíl přispět k diskuzi o rozšíření rutinního screeningového vyšetřování dárců krve v zařízeních transfuzní služby v České republice zavedením přímého vyšetřování vybraných infekčních agens molekulárně biologickými metodami. V úvodu teoretické části je připomenut stručným pohledem do historie vývoj a přelomové události v transfuzní medicíně. Následuje část věnovaná problematice infekčních chorob souvisejících s transfuzí a obecným vyšetřovacím postupům používaným v transfuzní medicíně při výběru dárců krve. Závěr teoretické části je věnován stávajícím možnostem screeningových testů pro vyšetřování infekčních markerů u dárců krve, včetně přehledu postupů, které jsou používané v České republice, Evropské unii a dalších vybraných státech. V praktické části je popsána prováděná studie, tj. screeningové vyšetřování souboru dárců krve rutinní vyšetřovací metodou (CMIA) a molekulárně biologickými metodami (RT-Real Time PCR) na přítomnost markerů HCV, HBV a HIV. Jsou popsány principy obou metod a vlastní postup vyšetřování v rámci studie. Je uveden souhrn...
|
|
|
Role RNA helikáz v antivirové obraně
Krbušek, David ; Vopálenský, Václav (vedoucí práce) ; Janovec, Václav (oponent)
Virus hepatitidy typu C je významný lidský patogen, proti kterému dosud neexistuje imunizace. Po infekci je tento virus detekován imunitním systémem eukaryotické hostitelské buňky pomocí receptorů rozpoznávající molekulární vzory z rodiny RLR receptorů, které jsou součástí vrozeného imunitního systému. Tyto RLR receptory detekují přítomnost viru hepatitidy typu C a iniciují signální kaskádu spouštějící antivirovou imunitní odpověď. V této bakalářské práci je popsána a charakterizována role cytoplazmatických PRR účastnících se antivirové obrany při infekci eukaryotické buňky virem hepatitidy C. Klíčová slova helikáza, RIG-I, MDA5, pattern-recognition receptors, HCV, virus
|
|
|
A study of the HCV IRES variability: An experimental approach coupled with design of a large-scale mutation database
Khawaja, Anas Ahmad ; Pospíšek, Martin (vedoucí práce) ; Hirsch, Ivan (oponent) ; Valášek, Leoš (oponent)
Iniciace translace u viru hepatitidy C (HCV) probíhá mechanismem nezávislým na čepičce, který využívá vnitřního vazebného místo pro ribozom (IRES), které interaguje s eukaryotním translačním aparátem a je schopné jej využívat. V našem výzkumu jsme se zaměřili na strukturní konformaci jednotlivých domén HCV-IRES a na dopad primární sekvence IRES na konzervovanost a funkci této sekundární struktury. Za tímto účelem byl proveden screening pacientů infikovaných virem hepatitidy C pro zjištění míry heterogenity a celkové variability HCV-IRES vzniklé u pacientů v průběhu jejich nemoci pomocí optimalizování metod, jako jsou gelové elektroforézy s denaturačním nebo teplotním gradientem. Účinnost translace mutovaných HCV-IRES sekvencí byla měřena pomocí průtokové cytometrie. V některých případech jsme zjistili, že několikanásobné mutace, včetně těch, které jsou rozesety mezi různé domény HCV-IRES, vedly k obnově translační aktivity, ačkoli tyto mutace účinnost translace snižovaly, pokud byly analyzovány jednotlivě. Navrhujeme, že tato pozorování by mohla být vysvětlena potenciálními mezi- a/nebo vnitro-doménovými funkčními interakcemi působícími na velkou vzdálenost. Také jsme nalezli nové mutace, jejichž vliv na účinnost translace HCV-IRES byl experimentálně ověřen. Vytvoření rozsáhlé databáze variací...
|
|
|
Objasnění vlivu proteinkináz ERK1 a ERK2 na iniciaci translace nezávislé na čepičce
Přibyl, Miroslav ; Vopálenský, Václav (vedoucí práce) ; Vomastek, Tomáš (oponent)
Proteinkinázy ERK1 a ERK2 jsou jedny z nejstudovanějších proteinů buněčné signalizace. Oba proteiny se podílejí na velkém množství procesů ať už fosforylací proteinových substrátů nebo aktivací proteinkináz, které jsou součástí dalších signálních drah. Enzymy ERK1 a ERK2 jsou součástí MAPK/ERK signální kaskády, která je spojována s mnoha buněčnými ději, jakými jsou například buněčná proliferace, buněčný růst nebo diferenciace. Signální kaskáda MAPK/ERK je často silně aktivována v různých typech rakovinných bujení a je jedním z cílů vývoje nízkomolekulárních inhibitorů v léčbě nádorových onemocnění. Jednou z hlavních otázek základního výzkumu proteinů ERK1 a ERK2 je rozdílnost obou proteinkináz. Přestože mnohé poznatky poukazují na redundanci těchto proteinů, objevují se i poznatky tvrdící opak. Nedávná publikace skupiny Casanova et al. 2012 nepřímo poukazuje na rozdílný vliv proteinkináz ERK1 a ERK2 na iniciaci translace, která není závislá na čepičce, nýbrž na vnitřním vazebném místě pro ribozom, IRES. V Laboratoři biochemie RNA se už dlouho zabýváme iniciací translace zprostředkovanou HCV IRES (z ang. Hepatitis C Virus Internal Ribosome Entry Site, Vnitřní vazebné místo pro ribozomu viru žloutenky typu C). Tato diplomová práce vedla k zavedení metody RNA interference v naší laboratoři a vytvoření...
|
|
|
Nastavení optimálního režimu vyšetřování markerů sledovaných klinicky významných infekcí u dobrovolných dárců krve
Dušková, Daniela ; Tesař, Vladimír (vedoucí práce) ; Borovanský, Jan (oponent) ; Průša, Richard (oponent)
Název práce: Nastavení optimálního režimu vyšetřování markerů sledovaných klinicky významných infekcí u dobrovolných dárců krve Autor práce: MUDr. Daniela Dušková Vedoucí práce: prof. MUDr. Vladimír Tesař, Dr.Sc., MBA, FASN Tato disertační práce si klade za cíl přispět k diskuzi o rozšíření rutinního screeningového vyšetřování dárců krve v zařízeních transfuzní služby v České republice zavedením přímého vyšetřování vybraných infekčních agens molekulárně biologickými metodami. V úvodu teoretické části je připomenut stručným pohledem do historie vývoj a přelomové události v transfuzní medicíně. Následuje část věnovaná problematice infekčních chorob souvisejících s transfuzí a obecným vyšetřovacím postupům používaným v transfuzní medicíně při výběru dárců krve. Závěr teoretické části je věnován stávajícím možnostem screeningových testů pro vyšetřování infekčních markerů u dárců krve, včetně přehledu postupů, které jsou používané v České republice, Evropské unii a dalších vybraných státech. V praktické části je popsána prováděná studie, tj. screeningové vyšetřování souboru dárců krve rutinní vyšetřovací metodou (CMIA) a molekulárně biologickými metodami (RT-Real Time PCR) na přítomnost markerů HCV, HBV a HIV. Jsou popsány principy obou metod a vlastní postup vyšetřování v rámci studie. Je uveden souhrn...
|
host ::
RSS.